Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Židenice.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Židenice a kandidátech ČSSD za Brno-Židenice.

 


Židenice a Zábrdovice ve středověku

Út 29.04.2014 23:18

Území dnešní městské části Brno-Židenice bylo poměrně hustě osídlené zřejmě už v období velkomoravské říše.

Území dnešní městské části Brno-Židenice bylo poměrně hustě osídlené zřejmě už v období velkomoravské říše, o čemž svědčí zde nalezené hroby ze 7.-10. století. Později zde vznikla osada založená blíže neznámým Židenem či Židinem nebo Židou, podle nejž se jeho poddaní nazývali Židenici (Židinici) a jejich osada Židenice.

První zprávy o Židenicích se dochovaly v pramenech z 13. století, kdy se jednalo o malou osadu v blízkosti řeky Svitavy. Její obyvatelé využívali zdejší úrodnou půdu a věnovali se zemědělství (především pěstování obilí) a chovu hospodářských zvířat. O něco později se rovněž výrazně rozvíjelo vinařství.

Žideničtí vladykové si během 13. století udržovali nezávislost jak na Brně, které roku 1243 obdrželo městská práva od Václava I., tak na zábrdovickém klášteru. Ten byl založen 3. dubna 1209 komorníkem moravského markrabí Lvem z Klobouk a jeho ženou Leonou zvanou Rejčka a uvedeni do něj byli premonstráti z kláštera na Strahově. Lev z Klobouk daroval klášteru, jak bylo zvykem, určité majetky – několik osad, mezi nimiž byli i Zábrdovice, a lesů. Židenice však v této době k majetku kláštera nepatřily. Žideničtí vladykové s klášterem udržovali dobré sousedské vztahy. Jedním z nich byl například Hrozňata ze Židenic, který se účastnil vytyčení hranic klášterního majetku, a byl také jedním ze svědků na královské listině o nadání kláštera.

Těžkým obdobím pro Židenice i Zábrdovice byly dvě desetiletí kolem poloviny 13. století. Nejprve roku 1241 vpadli na Moravu Tataři, kteří, když se jim nepodařilo dobýt Brno, zpustošili klášter i okolní osady včetně Židenic. Roku 1257 postihla Zábrdovice povodeň, o dva roky později zemětřesení a roku 1263 byla potom v oblasti velká neúroda a hlad. Navzdory těmto ranám se ale Židenice i Zábrdovice úspěšně rozvíjely, na což měla největší vliv blízkost rozrůstajícího se Brna, stávajícího se druhým nejvýznamnějším městem v zemi. Zde mohli zemědělci prodávat své přebytky. Sedláci se rovněž v případě sporů obraceli o právní ponaučení k brněnské městské radě, což svědčí o jejich velké volnosti ve vztahu k židenickým vladykům.

Už od první poloviny 14. století rostl v Židenicích vliv Brna i kláštera. Brněnští měšťané kupovali v Židenicích pozemky, a tak například v roce 1365 vlastnilo 19 měšťanů v Židenicích celkem 23 vinic a přibližně ve stejné době také Brňané měli v držení 11 dvorů a množství menších pozemků. Nějakou půdu v Židenicích po polovině 14. století vlastnil i zábrdovický klášter.

Majetkem Zábrdovického kláštera se Židenice staly roku 1360. Již před tímto rokem se zábrdovický opat dostal do sporu s proboštem u sv. Petra Heřmanem, jenž uplatňoval nárok na pole u Židenic a na rybolov ve Svitavě. Spor nakonec rozhodl markrabě Jan Jindřich, který 25. března 1360 rozhodl, že probošt nemá v Židenicích žádná práva. Listinou vydanou v Králově Poli také Jan Jindřich osvobodil vesnici Židenice od veškerých daní a daroval ji zábrdovickému klášteru. V následujících staletích ale byly Židenice několikrát z klášterního majetku vyňaty, napřiklad když je roku 1422 zastavil Zikmund Lucemburský, aby získal peníze na armádu pro boj s husity.

Žideničtí vladykové se v Židenicích udrželi až do konce 14. století. Ještě roku 1395 prameny zmiňují Lva ze Židenic. Roku 1411 se už ale objevuje jistý Matouš z Kubčic na Židenicích, který měl v Židenicích blíže neznámý statek s tvrzí.

V té době už se také v Židenicích a Zábrdovicích výrazně rozvíjelo vinařství. Zřízena byla funkce perkmistra, který na vinařství dohlížel. Oblast ale roku 1423 zpustošili husité, kteří během obléhání Brna vypálili mnohé osady, včetně Zábrdovic a také kláštera. V této době se zřejmě na několik desetiletí uvolnil vztah Židenic ke klášteru, do jehož majetku se však oficiálně navrátily už roku 1430.

Na území Židenic se v 15. století střetávaly různé vlivy a zájmy. Objevila se řada sporů, například spor mezi klášterem a brněnskou kapitulou, který roku 1441 rozhodoval olomoucký biskup. Částečné vyjasnění vztahů přinesla v roce 1480 smlouva mezi klášterem a kapitulou, podle které klášter postoupil úrok z židenických pozemků 30 zlatých ročně proboštu a dvěma oltářníkům u sv. Petra v Brně. Vesnice však zůstala v majetku zábrdovického panství.

 Mgr. Milan Strmiska, kronikář Židenic

Zdroj: Židenický Zpravodaj