Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Židenice.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Židenice a kandidátech ČSSD za Brno-Židenice.

 


Vznik Velkého Brna a připojení Židenic a Juliánova k městu

Po 04.11.2013 00:43

Vznik Velkého Brna a připojení Židenic a Juliánova k městu

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Židenice byly společně s dalšími obcemi a dvěma městy od roku 1919 připojeny k Brnu a tak se datují dějiny Židenic jako brněnské městské části.

Konec první světové války a vznik nezávislé Československé republiky, jehož devadesáté páté výročí jsme si v říjnu připomněli, výrazně ovlivnily i dějiny Židenic. Ty byly následujícího roku společně s dalšími obcemi a dvěma městy připojeny k Brnu a od roku 1919 se tak datují dějiny Židenic jako brněnské městské části.

Snahy o připojení předměstských částí k městu, a to nejen v případě Brna ale i řady dalších českých, moravských a slezských měst, se přirozeně objevovaly již dříve a mnohdy byly zcela logické a opodstatněné. Narážely však na odpor německého obyvatelstva v Brně, které si připojení okolních obcí, obývaných převážně Čechy, nepřálo, jelikož nárůst počtu českých měšťanů by narušil jejich početní převahu a tudíž i převahu ve správě města. Spojení okolních obcí s Brnem tak umožnil až právě vznik Československa a Brno se společně s Olomoucí stalo prvním realizovaným projektem slučování menších obcí s významnými městskými centry v českých zemích (následovaly například Ostrava, Plzeň a další).

Jednání o připojení okolních obcí k Brnu byla zahájena krátce poté, co byl moravským místodržitelstvím do čela města jmenován Petr Ehrenfeld. K prvnímu setkání zástupců jednotlivých obcí došlo na brněnské radnici 14. prosince 1918. Vládní komisař Ehrenfeld nakonec rozhodl, že obce mají do 3. ledna 1919 podat usnesení obecního výboru zda souhlasí či nesouhlasí s připojením. Mezi obcemi, které se vyslovily jednoznačně pro, byly i Židenice a Juliánov.

Ke vzniku tzv. Velkého Brna nakonec došlo zákonem ze dne 16. dubna 1919 č. 213/1919 Sb., o sloučení sousedních obcí s Brnem. Nově se součástí Brna stala dvě města (Královo Pole a Husovice) a jednadvacet dalších obcí, mezi nimiž byly i Židenice a Juliánov. Zákon dále stanovil, že městské zastupitelstvo bude čítat devadesát členů a upravoval některé další záležitosti týkající se nově připojených obcí. Mezi nimi například stanovoval, že obecní dávky a poplatky budou vybírány i po sloučení podle dosavadních pravidel až do doby, kdy je případně změní nově zvolené městské zastupitelstvo.

Připojení okolních obcí k Brnu se společně s posíleným národním uvědoměním Čechů výrazně projevilo v proměně národnostní skladby města. Podle sčítání lidu z roku 1910 mělo tehdejší Brno 125 737 obyvatel, z čehož 41 943 byli Češi a 81 617 Němci. Velké Brno podle sčítání z roku 1921 mělo potom 221 758 obyvatel, z nichž k československé národnosti se hlásilo 155 931 obyvatel a k německé 55 816.

Pokud jde o samotné Židenice, ty byly ještě za Rakouska-Uherska s jistotou největší vesnicí na Moravě a uvažuje se, že snad dokonce největší v celém bývalém mocnářství. Mezi obcemi připojenými k Brnu měly v době sčítání lidu v roce 1919 nejvíce obyvatel (14 199), více dokonce než města Královo Pole (13 078) a Husovice (11 012). Co se národnostního složení týče, byli v Židenicích Češi v drtivé převaze. V roce 1910 i v roce 1921 tvořili 95% obyvatel, zatímco k německé národnosti se zde v obou sčítáních hlásila jen přibližně 4% populace.

Pozice Židenic byla oproti mnohým jiným obcím snadnější v tom, že svými ulicemi byly s Brnem prakticky propojeny už před sloučením a obě obce oddělovala jen řeka Svitava. I díky tomu se souběžně s rychlou industrializací Brna už dříve rozvíjely výrazněji i Židenice. Velkým impulsem pro rozvoj potom bylo právě připojení k Brnu. Již z předválečné doby zde fungovala například První brněnská strojírna nebo mlékárna Brünner Molkereigesellschaft, známá později  pod názvem Lacrum, který používala od sloučení s Lidovou mlékárnou v roce 1925. 1. února 1919 byla potom založena proslulá Československá státní Zbrojovka, jejímž původním posláním bylo především vyzbrojit československou armádu lehkými zbraněmi, avšak během několika let začala Zbrojovka své zbraně i exportovat a brzy se stala jedním z předních světových výrobců zbraní.

V souvislosti s hospodářským rozvojem Židenic přirozeně rostl i počet obyvatel. Jestliže v roce 1921 měly Židenice společně s Juliánovem 17 870 obyvatel, v roce 1930 už to bylo 27 680, o pět let později 30 820 obyvatel a v roce 1938 se počet obyvatel městské části oproti stavu z doby připojení k Brnu téměř zdvojnásobil na 33 465. Zároveň v této době došlo v Židenicích i velkému rozvoji společenského života, kultury, sportu či dopravy, avšak těmto tématům se budeme věnovat až v některém z dalších čísel Židenického zpravodaje.

 Mgr. Milan Strmiska, kronikář Židenic

Zdroj: Židenický Zpravodaj