Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Židenice.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Židenice a kandidátech ČSSD za Brno-Židenice.

 


Spory mezi Čechy a Němci

Čt 26.09.2013 21:59

V našem státě jsme poznali jak funguje demokracie v multietnickém pojetí státu.

Září 1938 Mnichovské dohody

Byl mocenský nápor nacistického Německa proti Československu a vyvrcholil vážnou hrozbou války. Německo získalo podporu Velké Britanie a Francie, které vyděsila možnost válečného konfliktu. Obětováním pohraničních oblastí nutily ČSR, aby se vzdalo bez boje. Velká Britanie neměla s ČSR smlouvu o obraně. Hlavní pouto proto tvořila smlouva s Francií z roku1924 aprávě ta o 14 let později selhala. T.G. Masaryk předpověděl: ČSR se stabilizuje za 50 let. Mýlil se, vydržela jen 20 let.

Mnichov 1938 znamenal pád demokratického státu ČSR jemuž stál včele prezident E. Beneš: ,,Západ si přeje“ konstatoval, „aby ČSR vyhověla všem příkazům sudetoněmecké strany“. Beneš dlouho nechtěl uvěřit, že by Francie nechala padnout spojeneckou smlouvu s Československem. „Věděl“, co by mohlo přijít, ale nejednal podle toho. Československo se mělo politicky chovat jinak, aby odvrátilo mnichovské neštěstí.

Českoslovenští sousedé se demokratickému systému vzdalovali. Ve třicátých létech se naopak různě přibližovali k fašistickým mocnostem usilujících revidovat poválečné politické a územní nároky. V podstatě počítali s tím, že se ČSR rozpadne. Žádná česká politická skupina neměla naději se s nimi bez ústupků dohodnout. Od případných vnitropolitických změn v ČSR se naopak čekala vstřícnost vůči jejich požadavkům.

Československo bylo atakováno jako nesnesitelný utiskovatel národností, hlavně sudetských Němců. Sudetoněmecká otázka byla představována jako hlavní důvod tlaku Německa na Československo a vzniku napětí mezi nimi. V této době však Hitlerovi zatím nešlo o  sudetoněmecké Němce ani o jejich území. Chtěl ČSR zničit vojenskou silou.

V květnu 1939, dva měsíce po okupaci českých zemí napadlo i britské politiky, že by se měli ptát po majetku zničeného státu.

Bank of England zcela zamlčela, že velkou část zlata z ČSR v ceně zhruba 22 mld. dnešních korun už vydala Němcům. Byla to dost podivná hra. Operace se zlatem v hodnotě 5,6 milionů liber proběhla hladce. Rozčílený nový ministerský předseda britské vlády Winston Churchill to označil za „Finanční Mnichov“. Alespoň zbytek (asi 32 tun) byl ponechán k dispozici ČS exilové vlády v Londýně. Toto zlato pak posloužilo ke krytí úvěrů na financování ČS branného úsilí, které za války poskytla britská vláda. Celková ztráta ČS zlata byla po druhé válce vyčíslena na 45,5 tun. Jako náhradu získalo ČS jen 24,5 tun, z toho 3/4 až v roce 1982.

Již při vzniku Československa 28.10.1918 Maďarsko těžce neslo odtržení Slovenska (Krajina slovenská), Země podkarpatsko-ruská, Polsko si dělalo nároky na Těšínsko a asi 8 vesnic na Slovensku, Němci si nárokovali pohraniční oblasti Země České a Země moravskoslezské.

Když se roku 1918 rozpadlo habsburské multi-národnostní Rakousko-Uhersko (mocnářství) za hranicemi Rakouska, či obecně germánských států se ocitají miliony etnických Němců, nemluvě o Maďarech za hranicemi Maďarska. Obyvatelé českého pohraničí náhle zjišťují, že jsou československými Němci a vyrukují se separatismem. Jestli právo na sebeurčení bylo přiznáno Čechům a Slovákům, proč ne jim? Němečtí poslanci z Čech opírající se o mandát z voleb do Říšské Rady v roce 1911 vyhlásili provincie Deutschbömen (Německé Čechy), Sudetenland (složeno převážně z německých okresů Rakouského Slezska a severní Moravy), Deutschsüdmähren (Německá jižní Morava) a Böhmerwaldgau (Šumavská župa). Nová už republikánská vláda ve Vídni zákonem z 22.11.1918 tyto provincie prohlašuje za svou državu.

Československá vláda vyslala vojsko a uklidnila 1. republiku.

Slovensko prožívalo situaci ještě drsněji. Hranice s Maďarskem není historická, vznikala za pochodu „Armády“. Vše napoví Memoáry Vavro Šrobára: Zápis z jednání 28.12.1938 v Bratislavě - Způsob převzetí bez boje Bratislavy, Košic, Spišské Nové vsi aj.

Výsledky druhé světové války pro ČSR jsou známy jako Benešovy dekrety. Odsunem sudetských Němců bylo splněno jejich přání.

S odstupem času se díváme na staré spory mezi dvěma státy - sousedy kritičtěji, racionálně ekonomickýma očima. Prof. Švejnar vyslovil přáni abychom naši ČR ekonomiku dál rozvíjeli s ekonomikou německou co nejtěsněji. Jen na tom vyděláme. Náš český národ má dlouholeté zkušenosti s ekonomikou rakousko-uherskou, sovětskou, protektorátní‚ prvorepublikovou.

Doc. Ing. Josef Huleja, CSc., zastupitel za ČSSD Brno-Židenice