Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Židenice.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Židenice a kandidátech ČSSD za Brno-Židenice.

 


Rozvojový plán Židenic

Po 03.06.2013 22:23

Podobné dokumenty si nechávají zpracovávat města, která mají počet obyvatel podobný jako naše městská část a nazývá se rozvojovým plánem obce.

Není nouze o důvody, proč být nedůvěřiví k ambicím vytvořit skvělou architekturu. Na budovách je málokdy zřetelná všechna ta námaha, kterou vyžaduje jejich stavba.

De Botton, Alain, Architektura štěstí, Kniha Zlín, 2010

 

Vážení občané,

už před rokem jsem v našem Židenickém Zpravodaji prezentoval veřejnou soutěž na revitalizaci Bílé hory. Soutěž sloužila jako forma diskuze mezi odborníky, veřejností a radnicí o využívání veřejného prostoru a urbanismu obecně. Zároveň jsem přetiskl v květnovém čísle Zpravodaje mapu Židenic z roku 1937. Tyto aktivity byly součástí určité diskuze o rozvoji Židenic v minulosti a dnes, která probíhala na zastupitelstvu s občany, kteří se o tuto problematiku zajímají a kteří na jejím základě přišli s mnoha nápady a postřehy, jak by se obec mohla rozvíjet v budoucnu.

Děkujeme proto všem, které toto téma zaujalo a ozvali se. Byl bych rád kdyby se podněty nevytratily ale přenesly se do konkrétních kroků. Koncepční plán by naší městské části pomohl formovat názory na vývoj Židenic, zvláště veřejného prostoru. Podobné dokumenty si nechávají zpracovávat města, která mají počet obyvatel podobný jako naše městská část a nazývá se rozvojovým plánem obce.

Je to věc, která podle mého názoru Židenicím chybí, a to i přes to, že kompetence schvalovat Územní plán města Brna má Zastupitelstvo města Brna. Rozvojový plán, který není závazným dokumentem pro stavební řízení, ale je domluvou mezi politiky, občany a vlastníky pozemků o budoucím vývoji obce ve středně či dlouhodobém výhledu, tak aby veřejnost mohla být maximálně zapojená do procesu prosazování koncepční politiky.

Rozvojový plán, který by byl v souladu s územním plánem, by více specifikoval potřeby a výhled na občanskou vybavenost, školství, dopravu, kultury či zeleň. Dostali jsme zatím na náš úřad něco kolem 50 podnětů od občanů, za něž děkujeme. Mohli bychom proto tuto debatu začlenit do širší diskuzní platformy např. s názvem Židenice 2020 odkazující na pohled, jak by mohly Židenice vypadat za 7 let – a že změn může nastat mnoho (VMO, Zbrojovka…atd.)

Vycházíme z toho, že největší urbanistický rozvoj započal po roce 1919 připojením k Brnu, kdy se počet obyvatel obce se v meziválečném období zdvojnásobil. Bylo to řešeno koncepčními kroky.

Jakým způsobem ale rozvíjet městskou část ve 21.století, kdy je většina ploch zastavěných soukromými vlastníky, navíc statut města Brna dává městským částem jen omezené pravomoci, které si snaží nechat (viz. zastupitelstvo Židenic na posledním zasedání nedoporučilo schválit změny statutu Brna, kde se kompetence obce ve stavebních řízeních zmenšily, kdy např. naše zastupitelstvo trvá na účastenství starosty městské části v každém územním řízení).

Rozvoj by se měl týkat občanské vybavenosti, potřebám chodců a cyklistů, vydělit automobilovou dopravu. Vše na základě zhodnocení aktuálního stavu. Populární dánský architekt městského urbanismu Jan Gehl tvrdí, že ve stávajících městských oblastech by se měl, jako jednoznačný výchozí bod, nejprve prostudovat skutečně existující městský život a potom tyto informace použít k vytvoření plánů, kde a jak městský život posilovat…., kvalitní politika města zaměřit na zlepšování obyčejného každodenního městského prostoru. (Gehl, Jan, Města pro lidi, Nadace Partnerství, Brno, 2012).

Rád bych proto vyzval veřejnost či odborníky, kteří by měli zájem se účastnit tématické skupiny nad rozvojovým plánem Židenic, aby se nám ozvali a rádi bychom na základě kolektivních připomínek mohli vyhlásit veřejnou soutěž nad rozvojovým plánem Židenic (kontakt na mě - nesiba@zidenice.brno.cz, ale věřím že s touto problematikou lze oslovit při aktuální debatě o výstavbě na Gajdošově všechny zastupitele)

V budoucnu se určitě jednou bude řešit areál bývalé Zbrojovky, dostavovat proluky na Gajdošově, či dle územního plánu se bude stavět v okolí Bílé hory. Mohla by se zvýšit zeleň na volných lokalitách ve vlastnictví obce (např. při ulici Koperníkova), či v budoucnu reagovat na demografické změny v populaci (školy, domovy seniorů) a změny veřejných služeb (hřiště, sportoviště). Nemluvě o účinné strategii obce na zvýšení tlaku na odklonění automobilové dopravy z intravilánu na Svatoplukove, Gajdošove a Otakara Ševčíka do vinohradských tunelů.

Historickou zkušenost máme, že města se dobře vyvíjela podle nějaké vize či plánu. Nebudu zmiňovat historické velikány jako Haussmann či nedávno zesnulý Oscar Niemeyer, ale stačí zmínit Gočárovu práci v Hradci Králové, či práci hlavního architekta Bohuslava Fuchse v Brně, který např. už v roce 1928 plánoval nové jižní centrum Brna, o kterém bohužel debatujeme dodnes. Bylo chybou, že Rada města Brna v roce 2003 zrušila úřad hlavního architekta, který byl jako odborník při rozhodování města o jeho urbanistickém vývoji (vzpomeňme debaty o podzemní tramvaji v 80.letech, v 90.letech o rychlostních komunikacích kolem Brna jako např. R43, nebo v první dekádě 21.století o přesunu nádraží). I přes to, že ministrem dopravy byl v letech 2002-2006 zástupce z Brna Ing. Milan Šimonovský, tak ze všech plánů zatím nic nestojí a pravděpodobně dlouho stát nebude.

Nicméně koncepční urbanistická práce je přínosem pro rozhodování jak investora tak samosprávy, o čem nás mohla přesvědčit např. nedávno proběhlá výstava v Domě umění v Brně o koncepci výstavby desítek tzv. Baťových měst ve světě. Dodnes slouží jako vzor koncepčního typu urbanismu.

Jako přílohu tohoto článku přikládám zajímavé srovnání, jak se vyvíjely Židenice mezi léty 1924 až 1947, kdy se nová městská část dynamicky rozrostla. Nevím jak by vypadalo srovnání např. mezi léty 1990 – 2012, kdy se z velké části rekonstruuje a opravuje jen již dříve postavené, investice do nové výstavby jsou vzhledem k nezájmu investorů a omezenému rozpočtu města minimální. Velké investice se Židenicím dlouho vyhýbají, a to je škoda i pro veřejný život.

Problémem Židenic je i fakt, že naše městská část je složena z několika celků (Juliánov, Židenice a Zábrdovice) bez přirozeného centra pro všechny. Rozvojový plán by nám mohl napovědět kudy se bude výstavba v budoucnu ubírat.

Rozvojový plán by proto svými návrhy mohl navíc obrousit hrany v názorech mezi nejrůznějšími rozdílnými skupinami obyvatel – motoristy a cyklisty, vlastníky domů, zahrádkáře, obyvatelé bytů, či mezigeneračně mezi potřebami mládeže a seniorů. Veřejný prostor by měl splňovat potřeby co nejvíce občanů. Představa, že by např. o víkendu byla zastavená doprava na Gajdošově a ulice by sloužila jen chodcům či cyklistům nemusí být taková utopie – např. Praha po vzoru Paříže vylučuje v určitých termínech dopravu z nábřežních bulvárů. Jiné občanské iniciativy prosadily v centru města tzv. Den Brna, kdy omezily automobilovou dopravu např. na Veveří, kde otevřely kavárny a obchody, aby sloužily především chodcům. Zajímavá myšlenka.

Tento trend by mohl posilovat i v Židenicích, které jsou dopravou nejvíce poškozenou městskou částí (při představě že např. na Gajdošove se měla před 15 lety stavět veliká čerpací stanice mně ještě mrazí dodnes).

Cesta je dlouhá, ale malé kroky k oživení veřejného prostoru se dělají již nyní. Nedávno zahájené farmářské trhy jdou touto cestou, aby se občané mohli potkávat na veřejných prostorech, podobě tuto funkci plní i společenské centrum Karas, na které by mohla navazovat rekonstrukce Karáskova náměstí (pozvánka na debatu o Karáskově náměstí na 27.6. v centru Karas od 16.hod). Prosím proto zájemce o účasti v pracovní skupině k Rozvojovému plánu Židenic, aby se nám ozvali na radnici. Doufám, že se nám podaří podchytit koncepčně rozvoj naší městské části.

PhDr. Jiří Nesiba, Ph.D., místostarosta

Mapa Židenic z roku 1925

 Mapa Židenic z roku 1947

Plán VELKÉHO BRNA z roku 1925

Poděkování Janu Bartošovi za poskytnutí elektronické podoby mapy z roku 1925.

 KOMŮRKŮV PLÁN BRNA z roku 1947

Pohlednice z roku 1914

Návrh katolického kostela v Židenicích - Juliánově od arch. Vladimíra Fischera z roku 1914. Kresbu provedl akad. malíř Jano Köhler. Realizaci přerušila první světová válka.