Vítejte na webových stránkách ČSSD Brno-Židenice.

Najdete zde aktuální informace o našich aktivitách v Brno-Židenice a kandidátech ČSSD za Brno-Židenice.

 


Navazujeme na jejich odkaz

So 05.10.2013 21:40

Projdeme-li se po Židenicích, najdeme dvě upomínky na brněnské levicové politiky.

Po senátorovi Janu Filipínském je pojmenovaná ulice, vedoucí od pomníku obětí první a druhé světové války k železničnímu přejezdu. Na Mikšíčkově ulici v č. 34 je naopak pamětní deska, z níž se dozvídáme, že v tomto domě prožil své mládí budoucí brněnský starosta Jan Podsedník.

Oba muže dělilo rozmezí jedné generace, avšak spojovala je zkušenost chudobného dítěte z dělnické rodiny, které si ke vzdělání muselo proklestit cestu vlastními silami. Na oba politiky si proto jejich okolí uchovalo vzpomínky jako na vnímavé, pozorné, svědomité a odpovědné spolupracovníky, jejichž životní osudy byly utvářeny oddaností sociálním, demokratickým a vlasteneckým ideálům.


Senátor Jan Filipínský (1859 – 1936)

Ještě jako tkalcovský učeň organizoval protestní a stávkové akce ve prospěch dělnictva. Zaujetí pro literární  činnost ho přivedlo do redakce Rovnosti a psal také do satirického časopisu Rašple či Textilníka, načež jako stranický funkcionář se stal redaktorem Červánků. Politická práce jej zcela pohltila. Od r.1920 byl členem představenstva Svazu textilního dělnictva. Rétorické nadání  ho posléze přivedlo mezi sociálně-demokratické poslance v Moravském zemském sněmu a ve vídeňském parlamentu. V Moravském zemském sněmu zasedal od r.1906, jako poslanec Říšské rady ve Vídni působil v letech 1907 až 1918.

Po vzniku samostatné republiky byl členem Revolučního národního shromáždění, až nakonec získal senátorské křeslo za sociální demokracii v československém parlamentu. Senátorem Národního shromáždění byl od  r.1920 až do své smrti. V letech 1932 – 1935 byl předsedou sociálně-demokratického senátorského klubu.

Při stávkách a nepokojích v krizových dvacátých letech v rosicko-oslavanském revíru usiloval o to, aby horníci byli co nejméně postiženi krizí, aby nebylo přerušováno zásobování potravinami a aby nedocházelo k masovému propouštěni. Podobně ve 30.letech se snažil vyřešit spory mezi komunistickými odbory a odbory, vedenými sociální demokracií, aby konflikt mezi radikálním a umírněným křídlem levice nevedl k porážce obou stran.

Skupinová fotografie představitelů sociální demokracie s městem v pozadí: uprostřed senátor Jan Filipínský (třetí zprava), třetí zleva František Soukup, poslanec, senátor a ministr. Skupinová fotografie představitelů sociální demokracie s městem v pozadí: uprostřed senátor Jan Filipínský (třetí zprava), třetí zleva František Soukup, poslanec, senátor a ministr.

Při interpelacích v parlamentu se zasazoval o to, aby nově zřízená brněnská vysoká škola zemědělská byla umístěna do vhodných budov, navrhoval zkrácení vojenské prezenční služby a snížení rozpočtu ministerstva národní obrany, prosazoval zavedení protiinflačních opatření atd.

Pohřeb senátora Filipínského v létě r.1936 se konal za masové účasti brněnské veřejnosti, odborářů, představitelů armády i dělnictva. Jeho rakev byla vystavena v židenickém Lidovém domě a při smutečním obřadu za ústřední výbor sociální demokracie promluvil senátor František Modráček a poslanec Josef Stivín. Místem jeho posledního odpočinku je hrob 54-55 na židenickém hřbitově.

Josef Podsedník, foto z let 1945-1948 Josef Podsedník, foto z let 1945-1948

Starosta Brna Josef Podsedník (1903 -  1990)

Pocházel ze sociálně-demokratického prostředí, avšak oproti Filipínskému, jenž nabyl zkušenosti ve vídeňském parlamentu, Josef Podsedník vstupoval do politického života ve státě, který byl utvářen zejména pod vlivem  silné osobnosti prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Josef Podsedník se stal jeho bezvýhradným stoupencem. V sedmnácti letech vstoupil do národně socialistické strany a ve 25 letech se stal stranickým tajemníkem v Boskovicích.  Tam založil záložnu „Úspora“ a v Brně pak pokračoval v práci rovněž v peněžním ústavu.

V době okupace považoval za svou povinnost zúčastnit se národního odboje. Stal se vedoucím činitelem ilegálního Národního výboru, jehož činnost spočívala hlavně v pomoci rodinám, které ztratily ve válce své živitele.

Po osvobození Brna byl nejprve členem Národního výboru v Židenicích, ale už v květnu 1945 ho národní socialisté navrhli do Národního výboru města Brna. Zpočátku vedl stavební úřad, jehož úkolem bylo odstranit ruiny po bombardování  a zajistit bydlení pro ty, kteří o ně přišli během bojů o Brno.

Po volbách v r.1946, když v Brně zvítězili národní socialisté, se stal brněnským starostou. Přímostí a pracovitostí si získával přízeň občanů. V komunistické straně mu však rostl soupeř, kterému nakonec podlehl. Po únoru 1948 byl zbaven jak funkce předsedy Národního výboru, tak rovněž místa v záložně.

Josef Podsedník, foto z let 1945-1948 Josef Podsedník, foto z let 1945-1948

V září 1948 byl zatčen a jako vedoucí dvacetičlenné protistátní skupiny byl obviněn z nepřátelství k lidově-demokratickému zřízení. Byl odsouzen k 18 letům vězení, z nichž  15 let strávil ve vězení  na Borech, ve Valdicích, v Leopoldově a na Mírově. V r.1963 si podal žádost o propuštění a teprve po roce mu byla žádost kladně vyřízena. Ve svých šedesáti letech pak nastoupil jako manuální dělník do Pozemních staveb. S nadějí uvítal jaro 1968, kdy ožila optimistická očekávání, týkající se demokratických reforem v socialistické republice. Stal se zakládajícím členem Klubu K-231 areferoval na mnohých schůzích.

Srpnová intervence roku 1968 zasáhla znovu do lidských osudů s plnou silou. Teprve koncem r.1989 se naplnily představy o demokratizaci domácích poměrů a Josef Podsedník se nechystal odpočívat.

Stal se členem Městského výboru Čs. strany socialistické, spoluzakladatelem Masarykovy společnosti a předsedou obnovené pobočky Klubu K-231 v Brně. Jeho opětovná politická angažovanost však neměla dlouhého trvání, neboť vyčerpání a nemoc mu znemožnily pokračovat v této činnosti.

Josef Podsedník je pochován na židenickém hřbitově a jeho jméno nese Vyšší zdravotnická škola na Žerotínově náměstí.

Josef Podsedník, foto z let 1945-1948 Josef Podsedník, foto z let 1945-1948

Když byla v prosinci r.1989 obnovena Československá strana sociálně-demokratická na schůzi v restauraci u Dvořáků v Komíně, cílem všech přítomných bylo ustavení takové levicové strany, která by jednak navazovala na demokratické masarykovské tradice – a jednak prosazovala podobnou vizi sociální spravedlnosti, jaká  je vlastní sociálně demokratickému hnutí v západních zemích. Oba zmínění politici byli jistě představiteli této humanistické a demokratické varianty levicové politiky. Zásadový, čestný a nezištný způsob, jímž tuto politiku bránili a utvářeli, by měl mít co nejvíce následovníků.

Mgr.  Dana Ferenčáková